V souvislosti s uplynutím 45 let od sebeupálení Jana Palacha se na českém internetu objevila řada zmínek o této významné postavě českých novodobých dějin. Z následující analýzy provedené společností Yeseter Now vyplývá, že pouze 14 % veřejného diskurzu obsahuje nepochopení či přímo odsouzení Palachova skutku, zatímco 86 % diskutujících Palachův čin chápe, považuje jej za důležitý a vnímá jeho odkaz kladně.
Připomínek Palachova skonu bylo v médiích v porovnání s jinými událostmi (například sestavování vlády) výrazně méně. Tomu odpovídal i celkový počet diskusních příspěvků. V týdnu od 13. do 17. ledna 2014 bylo na českém internetu zachyceno 4069 diskusních příspěvků bezprostředně se dotýkajících Jana Palacha a jeho úmrtí. (Pro srovnání: 7405 příspěvků ve stejném období se dotýkalo sestavování vlády obecně, dalších 6229 se týkalo kandidátů na jednotlivé ministerské posty a hned 19 975 se týkalo prezidenta Miloše Zemana.)
Oběť své doby
Jana Palacha si diskutující připomínali převážně jako oběť své doby (příp. komunistického režimu), která se v důsledku okupace Československa a nastupující normalizace dopustila zoufalého činu. Interpretace jeho sebeupálení se různí, jednoznačně ale převažuje pohled na Palacha jako na hrdinu.
Nejčastější obraty spojované s Palachovým jménem jsou zachycena v tzv. word-cloudu výše. Hojně se vyskytující slovo „život“ se objevuje v různých souvislostech. Diskutující na jedné straně zmiňují, že Palachův skutek vnímají jako nesmyslnou ztrátu mladého života, na druhé straně se snaží přiblížit atmosféru ledna 1969, kdy podle nich řada lidí po okupaci ztratila nebo obtížně hledala smysl života v zemi okupované vojsky Varšavské smlouvy.
Objevují se také odsudky sebeupálení Jana Palacha. Někteří diskutující jeho čin považují za nepřijatelný z pohledu křesťanství a jiní za projev údajné Palachovy duševní choroby. Mezi další projevy odmítnutí se řadí i porovnávání doby po srpnové okupaci s dnešními poměry, které někteří diskutující považují za horší a pro Palachův čin podle svých slov nenacházejí pochopení („nač uctívat sebevraha?“). Tyto příspěvky jsou ale ve výrazné menšině.
Zvláštní poznámku si pak zasluhují příspěvky s vulgarismy, hojně rozšířenými zejména v politických diskusích. V případě debat o Janu Palachovi se vulgárních výrazů vyskytuje jen nepatrný zlomek a jen velmi ojediněle zaznívají na adresu Jana Palacha.
Nejčastěji se vyskytující hodnoticí výrazy:
S přihlédnutím ke kontextu řadíme mezi hodnoticí výrazy substantiva sebevrah a oběť, která v diskusích stojí proti sobě: sebevrah je vnímán negativně, oběť pozitivně, resp. s pochopením. Také v příspěvcích, kde se vyskytují slova zoufalý / zoufalství, vyjadřují diskutující s činem Janem Palacha pochopení. Spojení Palachova jména se substantivem „oběť“ a verbem „obětovat se“ bylo zachyceno 810, s adjektivem „zoufalý“ a substantivem „zoufalství“ (nejčastěji v sousloví „projev zoufalství“) bylo spojeno 324 příspěvků atd.
Pozn.: V grafu jsou započteny všechny hodnoticí výrazy spojené výhradně se slovesy kladnými, zejména s pomocným slovesem „být“ (nikoli se záporným „nebýt“). Kupříkladu v polemice o tom, zda Jan Palach byl, či nebyl hrdina, jsme brali v potaz příspěvky se slovesem „byl / je“ – a stejným způsobem byla posuzována i další spojení: Palachova oběť byla / nebyla zbytečná, jeho čin je / není obdivuhodný, byl / nebyl nesmyslný, upálil / neupálil se zbytečně, projevil / neprojevil se hrdinsky atd., viz tabulka níže s absolutními čísly. (Analyzujeme-li stejné hodnoticí výrazy ve spojení se slovesy zápornými, dostáváme identický obraz veřejného diskurzu, tj. ve stejném poměru převládají zastánci Palachova odkazu oproti odpůrcům jeho činu.)
Shrneme-li postoje diskutující veřejnosti, lze prohlásit, že pouze 14 % veřejného diskurzu obsahuje nepochopení, či přímo odsouzení Palachova skutku, zatímco 86 % diskutujících Palachův čin chápe, považuje jej za důležitý a vnímá jeho odkaz kladně.
