Tento text nemá ambice přiživit se na jménu Ivety Bartošové, která dnes tragicky zemřela. Jejího ztraceného života je nám hluboce líto. Chceme poukázat na jevy, které úmrtí někdejší české popové hvězdy provázejí.
Vedle projevů lítosti se objevuje celá řada cynických poznámek a vtipů na zpěvaččinu adresu a veřejný diskurz je momentálně zaměřený na hledání viníka její smrti (policie pracuje se dvěma verzemi: sebevraždou a nešťastnou náhodou). Může za ni spíš alkohol? Nebo deprese? Manžel tyran? Bulvární novináři? Jeden z nich se během letní štvanice na pohřešovanou zpěvačku nechal slyšet, že nešťastná a nemocná žena je pro čtenáře vděčné téma a že ji bulvár jednou zabije. Nyní prohlašuje, že za její smrt mohou jiní, on je prý z obliga.
Člen „lepší“ redakce sleduje cvrkot na sociálních sítích a jako mnoho jiných lidí publikuje cajdák „Ku Praze uhání vlak“ z jakési televizní show, v narážce na zpěvaččino tragické úmrtí na kolejích.
Jestli se něco z veřejné debaty dlouhodobě vytrácí – a nyní je to vidět obzvlášť –, je to empatie. A obyčejná úcta k člověku. Převažuje sebeprezentace, snaha upoutat na sebe pozornost co nejčernějším humorem („čest její hromádce“), nebo ukázat svému okolí, že moje místo je rozhodně mimo bulvár a mimo popovou hudbu. Sklouzává to tak daleko, že čtenáři, jimž údajně média adresují to, co si žádají, naopak krotí rozdivočelé redakce, viz případ koláže na webu jedné z komerčních televizí (snímek Ivety Bartošové z loňského léta na pláži v plavkách naruby a kresba Mašinky Tomáše z animovaného seriálu pro děti). Redakce koláž po vlně kritických ohlasů stáhla.
První věděly Novinky.cz
… a je to úplně jedno
Bulvární server, který má podle slov svého šéfredaktora velkou čtenost a velkou moc, přinesl během dne sérii „článků“, mnohdy o rozsahu několika málo vět, první z nich opentlil výkřikem „víme první“, ale nebyla to pravda. Podle dohledatelných časů na zpravodajských serverech byl prvním, kdo publikoval zprávu o zpěvaččině úmrtí, server Novinky.cz. S půlhodinovým předstihem (ve 12.03 hod.) zveřejnil více informací než „mocný“ bulvární plátek. Dělník bulváru Novotný nepřinesl nic podstatného, co by se člověk nedozvěděl z konkurenčních a spolehlivějších zdrojů (už ve 12.29 publikovala zprávu ČTK). Ostatní redakce, včetně těch serióznějších, pak své texty během dne rozšiřují o nové informace a bulvár bez potíží zastupují.
Celý humbuk v médiích nám ukazuje jednu důležitou věc: honba za co nejrychlejším zveřejněním informace je k ničemu, když to odskáče obsah zprávy. Kdo se chce něco podstatného dozvědět, rád si pár minut, ale klidně i hodinu nebo ještě déle počká. Obzvlášť když si dělník bulváru protiřečí: ve 12.25 psal „Šok, rozpaky, jen ne úplné překvapení…“, v 15.06 zase „Nikdo nečekal, že život Ivety Bartošové (†48) skončí tak brzo.“ Navečer už konkurenční bulvární deníky popisují závažné informace a citují bubeníka Jirsu (zpěvačka se mu měla důvěrně svěřovat a prý plánovala rozvod), zatímco její údajný kamarád Novotný se pochlubil telefonátem, v němž Iveta Bartošová pozdravuje jeho otce.
Každé řemeslo, má-li za něco stát, se musí umět. I to bulvární. A zdaleka ne všechno, o čem leckteré redakce tvrdí, že je žádané, čtenáři opravdu chtějí.
