Pošlete-li dítě do klasické základní školy namísto do praktické (známé pod rozšířeným označením zvláštní) – zdvojnásobíte naději, že si najde práci. V českém prostředí má totiž vzdělání vliv na potenciální ohrožení chudobou a nezaměstnaností více než jinde v Evropě stejně jako to, do jaké rodiny nebo kde se člověk narodí. Dítě z chudé nevzdělané rodiny prochází sítem českého vzdělávacího systému obtížněji.
Začíná to ve školce
Dítě, které vynechá hned první vzdělávací stupeň, mateřskou školu, má sníženou šanci na dosažení vyšších stupňů vzdělání a zároveň je u něj více pravděpodobné, že namísto standardní základní školy skončí ve škole praktické.
„Podle dat OSN sbíraných mezi Romy ze sociálně vyloučených lokalit člověk, který chodil do mateřské školy dva a více let, má asi šestapadesátiprocentní šanci, že bude pracovně aktivní. Ti, kteří tam nechodili nebo chodili jen rok, mají šanci asi pětatřicetiprocentní. Jednoduše řečeno, děti, které chodí do mateřské školy, mají výrazně větší šance na uplatnění v dospělosti,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.
Rodina v sociálně vyloučené lokalitě dítě umisťuje do školky výrazně méně často, než jak je to běžné u majoritní společnosti. Mezi zásadní důvody patří skutečnost, že školka v blízkosti jednoduše není. Dalším důvodem je, že se rodina chová ekonomicky a spočítá si, že náklady za školné a stravné může ušetřit a nezatížit tedy už tak velmi nízký rodinný rozpočet. Pokud pak (zejména romské) dítě přichází k zápisu do základní školy s handicapem, jako je například opožděný vývoj řeči, hravost, infantilismus, neschopnost zobecňování nebo preference mechanické práce a podobně, může mu být mylně diagnostikováno lehké mentální postižení a cesta na základní školu a tedy i na další vzdělávací stupně se mu v tu chvíli uzavírá.
Zázračně vyléčené děti
Před časem jsme ve stejnojmenném článku upozorňovali na studii České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, z níž vyplývá, že diagnóza lehkého mentálního postižení se plošně nadužívala. V průběhu pouhých pěti let se výskyt tohoto onemocnění snížil o celých 40 %, což povaha choroby vylučuje. Navíc lze ze statistik vysledovat, že její výskyt na úrovni krajů a okresů souvisí s kapacitou škol, procentem obyvatel hlásících se k romské národnosti nebo nezaměstnaností a že ani dnes není mentální retardace proporčně zastoupena, ale nejčastěji provází děti z Ústeckého kraje a dalších lokalit, kde to umožňují zmíněné parametry. Konkrétně ústecké děti bývají označeny jako mentálně postižené třikrát častěji než jejich vrstevníci z Prahy nebo z Jihomoravského a Zlínského kraje. (Kliknutím na obrázek se dostanete na interaktivní mapu s přesnými čísly.)
Záměna vývojové poruchy integrace psychických funkcí za nedostatek potřebné stimulace vlivem vnějšího prostředí pak samozřejmě usnadňuje častější umisťování zdravých dětí do speciálních škol.
Více než dvojnásobná šance
Jenže jak ukazuje studie, jejíž výsledky nyní představila Agentura pro sociální začleňování, pokud absolvují romští žáci z chudých rodin ze sociálně vyloučených lokalit běžnou základní školu, je zhruba dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu získají zaměstnání nebo jiné pracovní uplatnění, na rozdíl od jejich vrstevníků, kteří prošli praktickou školou nebo školu nedokončili. Následující graf zachycuje pracovní aktivitu Romů podle nejvyššího dosaženého vzdělání (můžete vybírat ze čtyř variant: dokončená a nedokončená praktická škola a dokončená a nedokončená základní škola). Otázka zněla: Vykonával/a jste v posledním týdnu alespoň hodinu nějakou placenou práci? Zatímco absolventi speciálních škol pracují z 21 %, absolventi škol základních už ze 47 %.
„To, že děti, které absolvují běžnou základní školu, mají výrazně větší šanci na získání zaměstnání, je neoddiskutovatelný fakt, který tato studie potvrdila. I když mnohdy slýcháme, že pracovní uplatnění absolventů základních škol praktických je bezproblémové,“ říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Tento stav nemá být brán jako znevážení práce pedagogů, kteří s těmito dětmi na základních školách praktických pracují. Ukazuje se, že trh práce je pro absolventy těchto škol těžko přístupný. Jde o systémový problém. A jako takový bychom jej měli i řešit,“ dodává Šimáček.
Analýzu dat (kliknutím stáhnete soubor pdf) pro mezinárodní studii UNDP Roma Study za Českou republiku provedla agentura MEDIAN.
To je slusna datova demence.
Za zavery podobneho typu se v komercnim prostredi lamou prsty a vyhazuje se na hodinu.
To je prima, že od vás teď víme, že se za „demenci“ lámou prsty a dávají vyhazovy, ale když se kritik ani neobtěžuje říct, co přesně kritizuje, vypovídá to spíš o něm než o datech či textu, že.
Kolega Roček poněkud expresívně vyjádřil, že z bezpochyby správných dat vyvozujete chybné závěry. A to záměrně s cílem manipulace čtenářů.
Nehodlám se rozepisovat jak manipulujete s daty to víte sami dobře.
Avšak je zřejmé kdo Vás platí je to zjevně Agentura pro sociální začleňování, možná nikoliv přímo ale přes několik spřízněných neziskovek a to celé s cílem opatřit si údajně nezávislý žurnalistický server. Který hrubě manipuluje s daty.
A myslíte že to nikdo nevidí že. Dobré, prostě další vlovová agentura přisátá na státní rozpočet.
My se nebráníme polemice, když je ovšem o čem věcně debatovat. Je-li něco nejasného nebo přijde-li vám něco zavádějící, velmi oceníme, když přestanete jen neurčitě naznačovat. O tom ale zřejmě debatovat nechcete, proto se z tohoto stylu debaty omlouváme.
Chybné závěry? Ano, na datech je patrné zkreslení způsobené agregací skupin, které nemají identickou strukturu. Jistě by si zasloužilo podrobnější analýzu, jaký vliv má sám fakt volby praktická vs. standardní škola po odfiltrování vlivu sociodemogragických charakteristik. Ale není nejmenší důvod se domnívat, že by zde došlo agregací k „obrácení poměrů“, i když jde očekávat, že izolovaný vliv školy bude menší.
Závěr „Pošlete-li dítě do klasické základní školy namísto do praktické (známé pod rozšířeným označením zvláštní) – zdvojnásobíte naději, že si najde práci.“ nevyplývá z prezentovaných dat. Problém je v tom, že skupina dětí poslaných do „praktické“ a normální školy s e v průměru liší. Je tedy možné, že efekt poslání dítěte do klasické základní školy namísto do praktické je mnohem nižší, nulový, nebo dokonce záporný. Těžko říct.
I am not a Czech speaker- but I can read some Czech.
This is an interesting article and research from the University of Stirling (Scotland)-
Suffering from emotional problems in adolescence is an important risk factor for future joblessness, irrespective of socio-economic background, according to a new report by academics at the University of Stirling.
The research, which examined the employment patterns of over 7,000 Americans over a 12 year period, found clear evidence that distressed adolescents – who tend to feel nervous or depressed rather than calm or happy – subsequently experienced higher levels of joblessness in early adulthood.
Adolescents who were highly distressed at ages 16 to 20 were 32% more likely to be unemployed, and 26% more likely to be unemployed or out of the workforce in early adulthood. The trends held, even when comparing distressed to non-distressed siblings, suggesting that emotional problems carry a heavy penalty even among brothers and sisters from the same background.
The study also revealed that the adverse impact of psychological distress on job prospects grew in the years following the 2007 – 2009 Great Recession where those with a history of distress experienced a pronounced rise in joblessness.
Mark Egan of the Behavioural Science Centre at the University of Stirling said: “These findings provide strong evidence that distressed adolescents are vulnerable to unemployment and suggest that this vulnerability increased during the recent difficult economic period following the Great Recession.”
Economic benefits could be gained by treating mental health issues in early life and the researchers called for investment in this area.
“Investing in childhood and adolescent mental health services could have economic benefits including reducing population-level unemployment. Widening access to effective treatments for early life distress could lead to large economic returns by helping individuals into employment and increasing their lifetime earnings”, says Egan.
The study, conducted by Mark Egan, Dr Michael Daly and Professor Liam Delaney of the University of Stirling’s Behavioural Science Centre, used data from over 7,000 American adults, drawn from the National Longitudinal Study of Youth 1997, born in 1980 – 1984.
The study was funded by the Economic and Social Research Council, Skills Development Scotland, and the European Commission Marie Curie Initiative.
The paper is available to download from the journal Social Science & Medicine.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277953616301137