„Vezmu příklad, aby se to dobře počítalo. Celkový počet podporovatelů některého kandidáta bude 100 tisíc. V prvním vzorku najdeme čtyři procenta chyb a ve druhém vzorku šest procent. To je celkem deset procent. A ty se odečtou, celkem tedy deset tisíc podpisů. A zůstane 90 tisíc,“ vysvětlil včera Václav Henych, vedoucí odboru všeobecné správy ministerstva vnitra, jak experti z jeho oddělení postupovali při vyhodnocování podpisů na arších prezidentských kandidátů a proč vyřadili trio Vladimír Dlouhý, Jana Bobošíková a Tomio Okamura.
Také mám příklad: V bedně je 200 jablek. Rozdělíme je do košů po 100. 4 jablka z prvního koše jsou shnilá. To jsou 4 % (4 ze 100). Ve druhém koši je shnilých 6 jablek, tedy 6 % (6 ze 100). Celkem je tedy shnilých 10 jablek. Ty vyhodíme, stejně jako neplatné podpisy. Jenže shnilých jablek není 10 % z původního počtu 200, ale pouze 5 %. (Deset procent ze dvou set je dvacet.) Ministerstvo vnitra tedy poněkud plýtvá.
* * *
A nebo, převedeno na příklad pana Henycha, máme hodně velkou bednu: V ní je 100 000 jablek. Ta rozdělíme třeba na 40 000 a 60 000. (Můžeme je rozdělit jakkoli jinak, postup je pořád stejný.) Vytřídíme shnilá jablka: V první hromadě jich jsou 4 %, tedy 1600. Ve druhé hromadě je shnilých 6 %, tedy 3600 jablek. Celkem je shnilých 5200 jablek (5 % ze 100 000). Ministerstvo vnitra jich ale vyhodilo 10 %, tedy dvakrát víc.
* * *
Kdyby v obou hromadách byla shnilá přesně polovina jablek, tedy 20 000 a 30 000, vnitro by vyhodilo všechna, protože by sečetlo „chybová“ procenta (50 % + 50 %). A kdyby byla první hromada shnilá z poloviny a druhá ze tří čtvrtin, normálnímu člověku by zbylo alespoň něco, ministerstvo vnitra by si však zřejmě šlo vypůjčit jablka na vyhození od souseda (50 % + 75 % = víc než to, co ve skutečnosti máme).
Trochu jsem doufala, že než pan vedoucí vystoupí veřejně, někdo si ho vezme bokem a učivo pro základní školy mu vysvětlí, to se ale bohužel nestalo.
psáno pro www.respekt.cz
