Média nejsou potápějící se loď, hájila noviny v prosincovém NetClubu zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin Lucie Tvarůžková. Lidé dnes konzumují informace více než kdy předtím. Novináři jim je ale musí umět nabízet jinak a lépe, protože čtenáři jsou stále náročnější. Noviny podle ní budou pro méně čtenářů a za vyšší cenu.
Kromě toho, že noviny děláte, stíháte je také číst?
Každý novinář, který dělá v novinách podobně dlouho jako já, si vyvine takový zvláštní grif na to, jak noviny čte. V podstatě je skenuje, čte titulky a jména, a už si vybírá. Vydání je tak schopen přečíst zhruba za pět minut. Není to asi správně, ale je to realita.
Zaujalo vás v poslední době v českých médiích něco z publicistického hlediska, či z hlediska hloubky zpracování?
Když to řeknu popravdě, tak to bude znít, že se chlubím, a že samochvála smrdí. Ale nejvíce mě asi zaujalo pondělní vydání Hospodářských novin (HN), kde vyšla mimořádná příloha k výročí úmrtí Václava Havla, která byla věnována lidským právům. Podařilo se nám získat spoustu zajímavých autorů.
Ta příloha ukazuje budoucnost, kam se budou papírové noviny vyvíjet. To znamená exkluzivní obsah, který si nikde jinde nemůžete přečíst. Obsah, na kterém děláte dlouho. Obsah, který je exkluzivně zpracovaný a graficky zajímavý. To pondělní Hospodářské noviny přinesly. Ale je pravda, že to bylo vydání, na kterém jsme pracovali více než měsíc.
Odpovídáte jak za papírové vydání HN, tak za ihned.cz. To je pro jednoho člověka hodně práce a navíc je to u českých vydavatelství poměrně nezvyklé. Jaký je v tom záměr?
Je to jedna z věcí, která je pro budoucnost novin podstatná. Média se v současné době velmi definují distribučními kanály. Budoucnost médií je ale v obsahu, nikoli v distribučních kanálech. Není dobře se upínat k jednomu distribučnímu kanálu. Moje výhoda je v tom, že nejsem „kanál“, ale jsem „obsah“.
Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz
Tedy jeden newsroom a několik cest k šíření obsahu?
Přesně tak. To, co se snažíme udělat v Economii a v HN, a co nám zatím moc nejde, protože změnit mentalitu a zaběhlé zvyky je hrozně těžké, je pochopit, že HN nejsou definovány pouze papírem a už nikdy nebudou. Papír je jeden z našich komunikačních nástrojů. To, proč mají Hospodářské noviny skvělou budoucnost, je obsah.
Jako příklad kvalitní obsahu jste uvedla pondělní přílohu HN o Václavu Havlovi, nicméně zároveň jste řekla, že její vytvoření dalo měsíc práce. Bylo to tedy zřejmě velice nákladné. Mediální provoz je dnes většinou náklady hodně definován a je tu neustálá snaha tyto náklady minimalizovat. Může si podobné přílohy Economia nebo jakýkoli jiný vydavatel dovolit častěji než výjimečně?
Dalo to sice měsíc práce, ale na to, jakého jsme dosáhli výsledku, to zase tak nákladné nebylo. Dělali jsme to ve třech lidech. Všechny příspěvky byly napsány zdarma. Jediný reálný náklad tak bylo vytištění třetí složky HN, což je náklad v řádu desítek tisíc korun.
Ta příloha ale přeci vznikla za cenu práce tří vysoce kvalifikovaných lidí, kteří mohli dělat třeba něco jiného.
Abychom čtenářům, kteří budou stále náročnější, nabídli to, co opravdu chtějí, budeme muset do budoucna dělat speciální věci, které vyžadují čas a práci. Budeme se muset naučit něco, co nám vůbec není vlastní a to je plánovat. Stále více obsahu v novinách bude plánováno.
Například švédské noviny Svenska Dagbladet patří mezi jedny z mála v Evropě, kterým roste náklad a kterým roste náklad mezi mladými čtenáři, což se považuje za nemožné a za zázrak. V současné době je v těchto novinách 60 procent každodenního obsahu plánováno dopředu.
Úplně se převrátil rytmus novin. To, že dnes trávíme v HN večery, je vlastně zbytečné, protože aktuální věci do novin vlastně nedáváme. Jsme tam jen ze zvyku, že se noviny dělají večer. Ale noviny se čím dál častěji budou dělat týden, dva dopředu.
Tímto způsobem fungují časopisy. Vidíte tedy budoucnost deníku jako každodenně vycházejícího týdeníku?
Myslím, že to k tomu směřuje. Noviny se promění v něco jako denní magazín a bude na týdenících, v co se promění ony. Žiju v době pesimismu, pořád se opakuje, že média končí a jsou přirovnávána k potápějící se lodi. Média budou potápějící se lodí pouze tehdy, pokud si to připustíme. Když budeme věřit v to, že nás nečeká žádný jiný osud.
Lidi potřebují informace. Dokonce je konzumují více než kdykoli předtím a to je ideální příležitost pro média a noviny. Akorát jim musíme umět nabízet informace jinak a lépe, protože čtenáři se stávají náročnější.
To je sice pravda, ale musíte být schopni čtenáře v každodenním režimu přesvědčovat, že informace mají cenu a že jsou informace, za které se vyplatí platit. Co vám dělá dobrý dojem z časopisu nebo z novin? Není to 150 článků. Stačí tři články, abyste měli dobrý pocit, že těch 25 korun bylo dobře investováno.
Dát tři excelentní články denně, které si nemůžete přečíst nikde jinde, přece není zase tak těžké. Noviny do budoucna nebudou masovou záležitostí. Bude to médium elitní, počet čtenářů bude daleko menší, ale cena novin bude naopak daleko vyšší, než je tomu dnes.
Mluví se o tom, že média jsou v pasti, protože příjmy z papíru klesají a příjmy z Internetu je nedokážou nahradit. Jak je na tom Economia po ekonomické stránce, co se týče fungování elektronických produktů?
Nejdůležitějším zdrojem příjmů jsou pro nás stále papírové Hospodářské noviny. U nich jsme v současné době nad plánem inzerce pro letošní rok. Co se týče zpravodajského portálu ihned.cz, tam máme plány ambiciózní, sice za nimi zaostáváme, ale stále rosteme.
Další digitální platformy, jako je naše iPadová aplikace a nově od ledna také HTML5 verze HN, představují produkty, které považujeme za strategické investice. Připravujeme se na okamžik, kdy lidé v budoucnu budou tyto produkty poptávat daleko více než dnes. Máme za cíl na ně navyknout čtenáře, ale také inzerenty. Právě inzerenti jsou relativně konzervativní a do nových aplikací se příliš nehrnou.
Mimochodem brzy spustíme i aplikaci pro Windows Mobile 8 a od ledna tak bude jako první tuzemské noviny na všech dostupných platformách.
iPadová aplikace HN tedy v současné době není pro Economii finančně zajímavá?
Nedá se říci, že by nás všechny živila. Protože se ji snažíme dělat pořádně, tak má relativně vysoké produkční náklady. Trochu doplácíme na to, že nemáme příliš moderní redakční systém. Ten ale nemá v tuto chvíli asi nikdo na světě. Náš redakční systém neumožňuje převést obsah připravený pro tištěnou verzi HN do verze pro iPad. V současné době si ale aplikace pro iPad na sebe skoro vydělá.
Kolik mají HN na iPadu předplatitelů?
Asi 2800 předplatitelů.
Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz
Jak vidíte roli sociálních sítí v práci médií, které provozuje Economia?
Součástí firem, které vlastní majitel Economie Zdeněk Bakala, je i cyklistický tým Quick-Step Omega Pharma, ve kterém se vedou diskuse o tom, že plat cyklisty by se částečně odvíjel i od toho, kolik má fanoušků na Twitteru či na Facebooku. Takový cyklista, kterému se nedaří, ale má například sto tisíc fanoušků na Facebooku, může být pro stáj z marketingového hlediska důležitý.
To je ale kravina…
Opravdu si myslíte, že je to kravina. Když se podíváte na ihned.cz, tak největší čtenost by logicky měly mít články, které jsou na homepage. Často nám ale mezi deset nejčtenějších článků vyskočí článek, který na homepage nikdy nebyl. Je to jen proto, že autor umístil odkaz na článek na svoji facebookovou stránku, kde má značný počet fanoušků.
Jednoho dne přijde doba, kdy když budete přijímat lidi do práce nebo se je budete snažit přetahovat z konkurenčních médií, tak se budete dívat na to, kolik mají fanoušků na Facebooku nebo Twitteru. Samozřejmě stále půjde o schopnosti, ale novináři, kteří dokážou se sociálními sítěmi zacházet inteligentně a spojí to s tím, co umí, to budou umět lépe prodat svým potenciálním zaměstnavatelům než dosud.
Co si myslíte o fenoménu občanské žurnalistiky? Hodláte ho v HN více využívat?
Vyrábět kvalitní obsah je strašně těžké. Občanská žurnalistika určitě má svoje místo, ale stejně jako nejsou občanští zubaři, tak i občanská žurnalistika bude vždycky spíše minoritní věc.
HN jsou v rámci českých médií průkopníkem v datové žurnalistice. Co stálo za rozhodnutím pustit se do datové žurnalistiky?
Inspiroval nás britský Guardian. Dat, která se na nás valí ze všech stran, bude čím dál více a každá redakce bude potřebovat datové žurnalisty. Ne kvůli tomu, aby vytvářeli impozantní vizualizace, ale proto, aby dalším novinářům pomáhali se v těch datech vyznat. Rozhodli jsme se podchytit datovou žurnalistiku včas a vychovat si pro ni odborníky.
Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz
HN se před časem povedl vysloveně učebnicový příklad datové žurnalistiky, když udělaly mapu míst, odkud se v Praze nejčastěji odtahují auta. Největší hodnota nebyla v té vizualizaci, ale v tom, že zpracovaná data dala do rukou skvělou munici redaktorovi, který se následně šel vyptávat šéfa policie a utloukl ho fakty. Líbilo by se mi, kdybyste něco podobného dělali každý den. To je ale z hlediska práce a nákladů asi naprosto nereálné?
Na té odtahové mapě jsme pracovali zhruba dva měsíce. Měsíc trvalo zpracování databáze do analyzovatelné formy. Několik dalších týdnů trvalo naprogramovat to do uživatelsky přívětivé podoby a vymyslet k tomu obsah.
Podstatnou část času ale zabralo získání dat od policie. Ta nám je odmítala dát, tudíž jsme museli jít přes zákon o svobodném přístupu k informacím. Museli jsme se odvolávat, vyhrožovat žalobami, až jsme je nakonec dostali.
Může se vůbec produkování podobných věcí stát pravidelnou záležitostí?
Zhruba v dubnu se budeme stěhovat do nové budovy. Stěhování jsme spojili s mentální změnou celé firmy. Pomáhá nám s tím firma Innovation Media Consulting, která radí vydavatelům po celém světě, jak vytvářet newsroomy 21. století. Lidé z této firmy přišli s odvážnou myšlenkou. Řekli nám, že na každých pět novinářů potřebujeme jednoho programátora. Nás je v redakci HN se všemi externisty asi 158 a na celou firmu máme v tuto chvíli šest programátorů.
Pokud bychom se drželi jejich poměru, tak bychom v příštím roce museli přijmout zhruba 30 programátorů. To asi neuděláme, ale s určitým počtem nových programátorů počítáme. Budeme se v rámci HN a ihned.cz snažit vytvářet takové týmy, kde pracuje novinář, grafik a programátor dohromady a společně vytvářejí obsah. Když budeme mít takové týmy čtyři, tak to bude čtyřikrát více než nyní. Možná nebudeme schopni vyrábět něco každý den, ale naší ambicí je vyrábět takový obsah alespoň jednou týdně.
