Dle mého názoru lze jako výrazné pozitivum interakce s globální, zejména angloamerickou literaturou, vnímat obohacení prostřednictvím setkávání různých literárních tradic a kultur. Zpřístupnění místním čtenářům zase přináší širší povědomí o světových trendech a tématech. Globalizace také vede k mísení a obohacení lokálních literárních scén prostřednictvím vzájemného ovlivňování. A konečně, na světový trh se dostávají i autoři ze zemí, které nemají takovou literární tradici. Kupříkladu nigerijská autorka Chimamanda Ngozi Adichie6 nebo dnes již zesnulý autor Chinua Achebe7, taktéž z Nigérie; právě díky globalizaci získali mezinárodní ohlas.
Na druhou stranu místní literární scény kvůli dominanci angloamerické literatury mohou být velmi snadno více marginalizované, což pak omezuje jejich viditelnost a přístupnost. A pokud přetrvává, může to v krajním případě vést až k postupné jazykové homogenizaci a omezení diverzity jazyků na knižním trhu a ohrozit místních jazykové tradice. Kulturní rozmanitost7 pak zákonitě trpí. Vedle toho vede i k ekonomické nerovnováze na knižním trhu, kde místní autoři a nakladatelé jen obtížně čelí konkurenci z globálních literárních trhů.
Dopady globalizace se liší v závislosti na velikosti trhu a kulturních specifikách. Zatímco Velká Británie, Španělsko či Německo svou literární produkci exportují do sousedních zemí, například v Polsku se „velmi silně snížil počet čtenářů“8 a nákupů knih, což lze chápat jako důsledek globalizačních tlaků a konkurence angloamerické literatury. (Trávníček, 2013)
Knižní trh v České republice s ročním obratem přibližně 0,3 miliardy eur (graf 1) a počtem vydávaných titulů 1,7 na tisíc obyvatel (graf 2) relativně malý ve srovnání s trhy v USA a Německu, a dokonce i s Itálií. Celkový roční obrat světového trhu se odhaduje na 106 miliard eur, s tím, že USA generují asi třetinu tohoto obratu a Německo asi desetinu.
Trend integrace nakladatelství do větších celků, které se vyvíjejí v mediální konglomeráty9, ovlivňuje nejen knižní trh, ale i širší oblast médií a zábavního průmyslu. Výsledkem je vznik velkých konglomerátů, které kontrolují významnou část trhu a mění tradiční nakladatelské praktiky. To pak vede k většímu důrazu na ekonomickou stránku a marketing, což ovlivňuje rovnováhu mezi ekonomickými a kulturními hodnotami a vede nakonec i k tzv. ekonomické
cenzuře.
Nový přístup přináší i změny v obchodních praktikách, jako jsou aukce práv na rukopisy, které posilují pozici agentů ve vztahu k autorům. Kritika za to, že z nakladatelského prostředí „mizí i zkušenost, rozhled a smysl pro dlouhodobější strategie“10, je dle mého názoru oprávněná.