– Co z tématu Vás nejvíce zaujalo? Argumentujte! (cca 600 znaků)
Asi nejvíce mě zaujala kapitola „Hodnocení informací“, zejména pasáž s názvem „Rozumět argumentům? Rozumět textu?“. Text se zabývá dopadem technologického pokroku na lidské myšlení a pracuje s myšlenkou, že umělá inteligence bude brzy vyspělejší než lidé. Počítače jsou již schopny mnoha věcí lépe než lidé, ale existují oblasti, ve kterých jsou stále slabší. Často se mluví o tom, že brzy – zjednodušeně řečeno – přijdou o práci překladatelé, reklamní textaři, spisovatelé, novináři, výtvarníci apod. Osobně se kloním k názoru, že možná tyto profese ubydou nebo se pozmění, ale rozhodně nelze říci, že by je umělá inteligence uměla nahradit.
Důvod? Součástí těchto činností je kritické myšlení a schopnost porozumět textu, faktům, kontextu. Najít ověřitelná fakta a zachytit informační linii jsou naprosto zásadní předpoklady pro kritické posuzování informačního zdroje. V textu se uvádí, že tyto schopnosti jsou obtížně algoritmicky zachytitelné a že myšlení v komplexních situacích zůstane nadále výsadou lidí. Rozvoj těchto schopností je tedy stále důležitější.
– Napište, na jakou zajímavou myšlenku jste narazili při sledování videa na konci některého z témat. Napište, o jaké video šlo a co si z něj odnášíte. (cca 600 znaků)
TED Talk s Andreasem Ekströmem, publicistou, komentátorem a také autorem knih (např. On Finding). A. Ekström často přednáší a vede semináře o digitální revoluci a v tomto vystoupení upozorňuje, že se vyhledávače staly našimi nejdůvěryhodnějšími zdroji informací a arbitry pravdy. Naznačuje i mechanismy, jak vlastně spoléháme především na Google. Myslíme si o něm, že je spolehlivý, rychlý, funguje a – především – že nám dává objektivní výsledek vyhledávání. To je však podle Andrease Ekströma omyl. Přínosné pro mě bylo, když ve své přednášce zdůrazňoval, jak je důležité propojení technologií a humanitních věd, a poukazoval, že za každým algoritmem se skrývá soubor osobních přesvědčení, která žádný kód nemůže nikdy zcela odstranit. Pomohlo mi to lépe se argumentačně vybavit pro tento typ debat a nezapomínat, že se dá s výsledky vyhledávání relativně snadno manipulovat.
Dobře se to ukazuje na příkladech zmíněných ve videu: masově označované obrázky někdejší první dámy USA, na nichž byla Micheelle Obama vyobrazena v roce 2009 jako opice, a stejně tak masově šířené a označované obrázky norského teroristy, jehož jméno veřejnost v rámci protestu, aby se nenaplnil jeho sen globálně se zviditelnit, spojovala s fotografiemi psích exkrementů. Technicky vzato šlo v podstatě o totéž, jenže společnost Google zasáhla a ručně opravila algoritmy jen u jména Michelle Obama, nikoli u Anderse Breivika. Příklady velmi dobře ukazují, jak je funguje lidský faktor a jak je třeba myslet na svůj vlastní bias a zacházet s ním zodpovědně.
