Kontrasty světa – Datová & kontextová žurnalistika

[vc_row][vc_column][vc_column_text]

aneb

Kde žijí lidé bez vody, jídla a toalet

Proč se vlastně zabývat globální chudobou, nedostatkem potravin, vody a hygienických zařízení v době mnoha domácích, potažmo evropských problémů a probíhající migrační krize? Protože znalost poměrů v řadě zemí napomáhá odpovídat na otázky týkající se migrace a protože zlepšení podmínek k životu nejchudších lidí se vyplatí všem: podvýživa prokazatelně snižuje vzdělanost a příjmy milionů lidí, čímž se podílí na dalším zvyšování chudoby. A chudoba je jednou z hlavních příčin velkých ekonomických ztrát, konfliktů, populační exploze a dalších negativ postihujících chudé, ale i bohatší země.

Pojďte nahlédnout do našeho průvodce po světě zobrazeného trochu jinak, než bývá obvyklé.

Následující mapy zobrazují stav podvýživy v jednotlivých státech, dále přístup ke zdrojům pitné vody a k sanitárním zařízením. Je zřejmé, že celosvětové údaje ze všech těchto tří oblastí spolu silně korelují.

Kliknutím na obrázky níže se dostanete k interaktivním mapám a dalším detailům.

[slideshow_deploy id=’9279′]

[/vc_column_text][vc_column_text]

Každý devátý člověk nemá co jíst

Podvýživa je zabiják v rozvojových zemích a utajený zabiják v zemích rozvinutých, kde nemocní lidé trpí nedostatkem důležitých živin a oficiálně neumírají na podvýživu, ale na její komplikace, jako je zápal plic, nehybnost, proleženiny apod.

Mnoho lidí v rozvojových zemích naproti tomu trpí akutním nedostatkem potravin. Ten je zapříčiněn chudobou: lidé buď nemají dostatek peněz a nemohou si koupit dost jídla, pořídit si zemědělské vybavení a osivo na jeho vypěstování, nebo vůbec nevlastní půdu (o problému vyvlastňování půdy se dozvíte v této kapitole). Přitom zemědělství představuje nejčastější způsob obživy chudých. Jenže jsou to právě drobní zemědělci, kdo jsou nejčastěji postiženi hladem a podvýživou. Představují až 80 % všech hladovějících. Chronická podvýživa má fatální dopad jak na kvalitu, tak na délku lidského života a problematika hladu je i v současnosti stále aktuální.

Podle údajů OSN za roky 2012-14 bylo 805 miliónů lidí (ze 7,2 miliard) na světě nikoli jen ohroženo, ale přímo trpělo chronickou podvýživou způsobenou akutním hladem. Těmto lidem se nedostává základních proteinů, nemají z čeho načerpat energii, protože jejich strava obsahuje jen minimum kalorií. Jinými slovy: v současné době každý devátý člověk na světě nemá co jíst. Více…

Každý sedmý člověk nemá přístup k pitné vodě

Jedním z důsledků chudoby je vysoká úmrtnost, a to i na banální choroby, jako je průjem ze špinavé vody. Na průjmová onemocnění způsobená závadnou vodou denně umírá téměř 1 000 dětí mladších pěti let. Infekční onemocnění oslabují lidský organismus, odvodňují jej a způsobují horší vstřebávání živin, což zase vede ke hladu a podvýživě. Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50 %, v zemích vyspělých o 18 % a 1,8 miliardy lidí bude žít v zemích s absolutním nedostatkem vody. Hydrologové odhadují, že kolem roku 2050 se s nedostatkem vody budou potýkat například i země střední Evropy. Pro Evropany je přitom v současnosti obtížné si představit, že by vodu měli získávat jiným způsobem, než otočením kohoutku, zatímco v zemích třetího světa se kvůli vodě už dlouho bojuje na život a na smrt.

Zlepšení přístupu k čisté, nezávadné pitné vodě je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zlepšit obecné zdraví a zachránit nespočet životů. Špatný, někdy dokonce žádný přístup k nezávadné pitné vodě souží podle nejnovějších údajů UNICEF 663 miliónů obyvatel planety. K vodě bezpečné, ne však úplně nezávadné, nemají přístup 2 miliardy lidí. Množství dostupné vody nepokryje denní potřebu téměř poloviny lidí na planetě.

I když jde především o problém rozvojové části světa, v důsledku špatné kvality pitné vody a nedostatečné likvidace a čištění odpadních vod či fekálií umírají i Evropané (včetně obyvatel Turecka, Izraele a zemí bývalého Sovětského svazu) nebo je poškozeno jejich zdraví. Česká republika a další vyspělé země každoročně zaznamenávají několik epidemií z vody, viz například například nedávná kontaminace pitné vody v několika pražských čtvrtích. S nedostatkem pitné vody se každoročně potýká také zhruba milion obyvatel amerického státu Kalifornie. Více…

Každý třetí člověk nemá splachovací záchod

Každý třetí obyvatel planety nemá k dispozici plnohodnotnou toaletu, upozorňuje Světová zdravotnická organizace. V absolutních číslech se jedná o 2,4 miliardy lidí, z toho 946 milionů lidí vykonává svou tělesnou potřebu ve volné přírodě a nemá k dispozici ani suchou latrínu nebo alespoň vyhloubenou díru v zemi. V důsledku toho dochází ke kontaminaci půdy a vody, což podporuje šíření nemocí a zvyšuje zejména dětskou úmrtnost. Zvláště ve venkovských oblastech se pak situace zlepšuje jen minimálně. Více…