Hned na úvod velké zjištění: Zeleným a pirátům, kteří se v předčasných volbách nedostali do sněmovny, se u veřejnosti dlouhodobě vede lépe než mnohým parlamentním stranám. Zemanovce se nepodařilo vzkřísit ani po vánočním projevu prezidenta a stejně jako uskupení Jany Bobošíkové strana skončila v propadlišti dějin.
V minulém díle jsme vysvětlovali, co všechno se dá vyčíst z veřejného diskurzu, jak se měří objem komunikace, ladění příspěvků a jak se zkřížením těchto dvou parametrů dostáváme k indexu popularity. Ten jsme nyní zachytili po týdnech od začátku roku do dnešního data.
Jak už zaznělo v úvodu, nejperspektivněji se v tomto ohledu po celé čtyři sledované měsíce jeví dvě malé neparlamentní strany, zelení a piráti. Veřejnost je vnímá velmi pozitivně, dokonce se jim i s handicapem daří udržet zájem, tedy nejen že u nich převažují pozitivní zmínky, ale navíc se o nich poměrně hlasitě mluví. Oním handicapem je míněna skutečnost, že se vytrácejí z médií právě proto, že z jejich řad v parlamentních volbách nevzešel jediný zákonodárce.
Zároveň jim veřejnost nepřímo vzkazuje, že je vnímá jako strany perspektivní.
Za zmínku rozhodně stojí propad komunistů a Hnutí Úsvit. Komunistům se u veřejnosti naposledy dařilo těsně po pádu Nečasovy vlády (viz minulá analýza za období září až prosinec 2013), Úsvit je vnímán dlouhodobě negativně, jeho obliba stoupá jen nahodile a víceméně kopíruje tzv. protiromské vlny.
V popředí zájmu veřejnosti je dlouhodobě hnutí ANO, jemuž škodí působení lídra Andreje Babiše na mediálním trhu a také jeho komunistická minulost. Ta je dílem omlouvána s tím, že události už jsou staršího data, velká část diskutujících ale Babiše ztotožňuje s agentem Burešem (jeho krycí jméno ve spisu StB).
Vysoko v žebříčku popularity se drží také ODS s tím, jak stále doznívají aféry, s nimiž je spojována. S ubíhajícím časem pozvolna odeznívá silně negativní vnímání této strany, přibývají naopak diskusní příspěvky, které stranu hájí. V celkovém kontextu však je strana vnímána jako nedůvěryhodná a nevolitelná. O tom si povíme v lingvistické analýze v jednom z příštích dílů.
TOP 09 dlouhodobě těží z obrovské popularity Karla Schwarzenberga a naopak ji dolů strhávají osobnosti jako Jaromír Drábek a zejména Miroslav Kalousek.
Rozbor významných osobností jednotlivých stran, které mají velký vliv na celkové vnímání nejen politických subjektů samotných, ale i celé politiky a politické kultury, provedeme hned dalším dílu. Blíží se totiž volby do Evropského parlamentu, v nichž se voliči silněji zaměřují na samotné kandidáty než na stranu, za niž se o post europoslance ucházejí. Dobrou ukázkou je například takový Jan Zahradil z ODS.
