Na úvod musíme zmínit, že zdaleka ne vždycky vede mladé lidi k setrvání u rodičů pohodlnost nebo neschopnost se o sebe postarat. Objevují se také promyšlená odůvodnění, že po absolvování školy je to to nejchytřejší, co může člověk udělat, protože se náklady na bydlení podělí mezi něj a rodiče, mladý absolvent je navíc schopen nějaké peníze […]
Server Datová žurnalistika včera informoval, že Spojené státy jsou po Velké Británii druhou nejvyspělejší zemí co do otevřenosti dat veřejnosti. Proč ale data zpřístupňovat? Je to k něčemu? „Sdílení informací – tzv. open data – by mohlo pomoci spotřebitelům utrácet chytřeji, ale může pomoci i veřejným a soukromým institucím, aby odstranily své provozní nedostatky, jako například ve výrobě a plánování. Zisky […]
Ve směsi ukázek datové žurnalistiky ze zahraničí bychom neměli opomenout také tuzemskou scénu, která pozvolna přijímá skutečnost, že data jakožto klíčový zdroj poznání mohou napomoci chápat složité jevy kolem nás, a to nejen expertům, ale i široké veřejnosti. Novináři a také například nevládní organizace zprostředkovávají veřejnosti řadu informací, dávají je do souvislostí a při sledování práce […]
Nadace Open knowledge foundation sestavila tzv. Index otevřenosti dat (Open data index) a podle něj porovnala 70 zemí. Stále větší počet vlád z celého světa se zavazuje otevřít svá data veřejnosti, ale kolik dat je opravdu veřejných? Jsou vůbec k dispozici údaje právně a technicky použitelné, aby je občané, tedy celá občanská společnost, ale i podniky a firmy […]
Autor: Jan Boček
Konferenci uspořádali Velvyslanectví Velké Británie, Nadace Otakara Motejla a poslanec Jan Farský (TOP 09), mezi mluvčími byl například Andrew Stott, poradce britské vlády pro transparentnost.
Pamatujete, jak afghánští sourozenci Nabeela a Zubair při slyšení v americkém kongresu vzpomínali, jak jim bezpilotní letoun v říjnu 2012 zabil babičku? Chlapec pak ještě později vyprávěl novinářům, že už nemá rád modrou oblohu, ale naopak dny, kdy nesvítí slunce, protože to drony, jak se tyto letouny označují, kvůli nízké viditelnosti nelétají.
Projekt Harvardovy univerzity zkoumá sociální, ekonomické a kulturní aspekty dějin vlastnictví půdy na Krymském poloostrově v 18. a 19. století. Je součástí širšího historického zkoumání Ruské říše.
Z analýzy veřejného diskurzu, kterou provádíme v souvislosti s událostmi na Krymu, vyplývá, že Češi se staví mnohem více do role pozorovatelů, než by se ve sporu o Krym chtěli jakkoli angažovat. Připojení Krymu k Ruské federaci vnímají jako demonstraci síly ruského prezidenta Vladimira Putina, v obecnější rovině pak jako příznak ruské rozpínavosti.
Zatímco třiačtyřicetiletý strážce britské státní pokladny, konzervativec George Osborne, připravuje svůj pátý rozpočet, deník The Guardian se zavrtal do hromady lejster a zevrubně prozkoumal jeho předchozí čtyři. Podívejte se, co našel…
