Absolventi: riziková skupina – Datová & kontextová žurnalistika

Kdyby vám někdo tvrdil cosi o vaší převzdělanosti, nevěřte mu.

Tedy pokud se chcete pohybovat na českém pracovním trhu. Česká republika je velmi konzervativní prostředí, co se týče postojů ke klasickému formálnímu vzdělání, a vysokoškolské vzdělání zde přináší řadu výhod (práce vysokoškoláků je kvalifikovanější a zpravidla i zajímavější a dostávají za ni vyšší odměnu).

Samozřejmě že i v dalších vyspělých zemích nacházejí vysokoškoláci v porovnání s méně vzdělanými lidmi snadněji zaměstnání, a jsou tedy méně ohroženi nezaměstnaností, ale rozdíly v nezaměstnanosti podle úrovně dosaženého vzdělání jsou v ČR jedny z největších.

Jinými slovy, poslat dnes dítě na učňák znamená vystavit ho v budoucnu mnohem vyššímu riziku, že skončí bez práce, než když absolvuje gymnázium nebo střední školu s maturitou a po nich pak v podstatě jakoukoli vysokou školu. Učiliště své absolventy tradičně nevybavují všeobecným základem, ani češtinou nebo alespoň jedním světovým jazykem, chybí komplexnější porozumění oboru a logicky se pak nedostává ani toho nejdůležitějšího: schopnosti doplňovat si vzdělání a reagovat na to, jak se vyvíjí pracovní trh, nebo vymýšlet vlastní pole působnosti.

Kapitáni průmyslu a většina politiků stále opakuje, že českému pracovnímu trhu chybí zámečníci, svářeči, prostě absolventi veškerých technických profesí. Klíčové je slovo „dneska“. Co bude za tři roky, kdy se vyučí čerství zámečníci, nikdo neví. Bude po nich ještě poptávka? Jestliže nikoli, poputují právě tito absolventi stejně jako jejich kolegové z předchozích generací opětovně na úřad práce, zatímco absolventi tzv. zbytečných oborů, jako je sociologie nebo kulturní antropologie, si velmi snadno najdou uplatnění buď přímo ve svém oboru (protože jich není zase tak vysoký počet, jak se může zdát), nebo se uchytí jinde. Právě k tomu jim totiž slouží všeobecný vzdělanostní základ.

Když se podíváme blíž na české údaje o míře nezaměstnanosti absolventů různých stupňů vzdělání za posledních pět let, rozdíl je hodně viditelný. Na samotném oboru studia nijak zvlášť nesejde, jak ukážeme ještě níž, důležitý je stále „papír“. Čím vyšší stupeň školy ho vydal, tím líp, pokud nejste třeba v Nizozemsku, kde se podle statistických údajů na formálním vzdělání evidentně nelpí.

Pro lepší porovnání jsme v grafu nechali stejnou škálu u všech stupňů škol, takže je líp vidět, jak se s vyšším dosaženým vzděláním sloupce zmenšují. U gymnázií je pak důležité dodat, že většina jejich absolventů pokračuje na dál na vysokou, takže se úřadům práce logicky zcela vyhýbají (co by tam dělali, že?).

A nakonec to hlavní: na oboru studia vážně nijak extra nesejde. Jasně, on si člověk vybírá, co by ho tak jednou mohlo bavit, jenže – zjednodušeně řečeno – umět otáčet šroubovákem doprava je k ničemu, pokud se změní výrobní postup a začne se otáčet doleva.

Zkrátka upínat se na nějakou specializaci, když není jisté, co se na trhu práce stane za rok (a nevědí to ani politici, ani kapitáni průmyslu), nedává smysl. Výrazně se mění nezaměstnanost absolventů různých studijních oborů. Situace je každoročně velmi proměnlivá, jak je dobře vidět na statistikách, které eviduje web infoabsolvent.cz. Jak uvádíme výše, zdaleka nejvyšší je míra nezaměstnanosti úplně čerstvých absolventů, tedy v prvním půlroce po absolvování. Již během druhého půlroku míra nezaměstnanosti prudce klesá, proto jsou lépe vypovídající nikoli říjnové, ale dubnové statistiky.

Na poslední várce dat z Eurostatu si ukážeme, jak si ČR v letošním roce stojí v porovnání s dalšími evropskými zeměmi, co se týče podílu nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let.

[show-map id=“20″]

Jak se měří absolvent?

Údaje o celkových počtech absolventů všech vysokých škol a fakult a o počtech těch, kteří po získání diplomu dále studují (například většina bakalářů pokračuje v navazujícím magisterském studiu) poskytuje sdružená matrika studentů (tzv. SIMS). Údaje z matriky jsou definovány a zpracovávány tak, aby plně odpovídaly termínům, kdy úřady práce sbírají údaje o nezaměstnaných absolventech.

Vztahují se tedy k 30. dubnu a k 30. září. Analyzováni jsou absolventi, kteří ukončili studium nejdéle dva roky před datem zjišťování. Absolventem vysoké školy je tedy ten, kdo úspěšně absolvoval školu nejdéle dva roky před datem zjišťování. Datum ukončení studia odpovídá dni úspěšného vykonání poslední státní zkoušky. Absolventem dále pokračujícím ve studiu se pak rozumí ten, kdo po ukončení studia zahájil další studium na vysoké škole a byl v něm k datu zjišťování stále ještě zapsán. Pod pojmem nezaměstnaný absolvent se rozumí takový uchazeč o práci registrovaný na úřadu práce, který úspěšně ukončil školu nejdéle před dvěma lety.